Bakov nad Jizerou, Boleslavská 586
Mnichovo Hradiště, Družstevní 1451
Dobré vědět
Informace o sociálních a zdravotních tématech. Články, tipy a rady zaměřené na vaše zdraví a sociální péči.
ALZHEIMEROVA CHOROBA: KDYŽ NEJDE JEN O ZAPOMÍNÁNÍ
Mnoho lidí si pod Alzheimerovou chorobou představí obyčejné zapomínání. Ve skutečnosti jde o závažné onemocnění mozku, které postupně ovlivňuje paměť, myšlení, orientaci i schopnost zvládat běžné každodenní činnosti. První změny bývají nenápadné a rodina je často přisuzuje vyššímu věku, únavě nebo stresu. Čím dříve se však podaří onemocnění rozpoznat, tím dříve lze zahájit léčbu a zajistit potřebnou podporu.
Alzheimerova choroba se projevuje ztrátou nervových buněk v některých částech mozku a jde o nejčastější typ demence. Poprvé onemocnění popsal v roce 1906 německý psychiatr a neuropatolog Alois Alzheimer a onemocnění nazval dementia praecox. Nemoc odborně popsal v kazuistice pacientky Auguste Deterové, ženě narozené roku 1850, u níž se kolem 50. roku věku objevily poruchy paměti, řeči, dezorientace, změny chování, bludy a podezíravost. Po její smrti v roce 1906 vyšetřil Alzheimer její mozek pod mikroskopem a objevil patologické znaky, které jsou pro tuto chorobu typické dodnes. Název Alzheimerova choroba byl poprvé uveden v učebnici psychiatrie v roce 1910 na počest jejího objevitele. Alzheimerova choroba stojí za 50 – 60 % případů demence, dalšími typy demence jsou například vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky, Parkinsonova demence (rozvinutí Parkinsonovi nemoci) a frontotemporální demence.
Mozek funguje díky miliardám nervových buněk, které si mezi sebou předávají informace. Při Alzheimerově chorobě se tato spojení postupně poškozují a nervové buňky odumírají. Mozek tak postupně hůře zpracovává a ukládá informace. Nejprve bývá postižena oblast zodpovědná za paměť, proto si člověk obtížně vybavuje nedávné události. Později se mohou přidat problémy s orientací, řečí, rozhodováním nebo zvládáním běžných denních činností. Klinické studie ukazují, že klíčovou roli ve vývoji a progresi této nemoci hrají kombinace genetických predispozic, rodinné anamnézy, environmentálních faktorů a životního stylu.
Alzheimerova choroba obvykle postihuje lidi ve věku 60 let a více, ale i mladší lidé mohou onemocnět. Někdy nastoupí onemocnění již kolem 40 roku věku, ale není to časté. Tento jev je známý jako Alzheimerova choroba s časným nástupem.
Je důležité rozpoznat, kdo je nejvíce ohrožen, aby bylo možné včas přijmout prevenci a podporu. Pochopení těchto rizikových faktorů je nezbytné pro prevenci a včasnou diagnostiku. Vlastní risk můžeme snížit i zdravými životním návyky a celoživotním vzděláváním.
Věk: Riziko vzniku Alzheimerovy choroby se zvyšuje s věkem, zejména po 65. roce života.
Genetika: Rodinná anamnéza může být významnýmfaktorem; pokud někdo ve vaší rodině měl Alzheimerovu chorobu, vaše riziko je vyšší.
Žensképohlaví : Statistiky ukazují, že ženy mají větší pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby než muži.Životní styl: Faktory jako nedostatek fyzické aktivity, špatná strava a sociální izolace mohou zvyšovat riziko onemocnění.
Chronické onemocnění: Podmínky jako cukrovka, vysokýkrevní tlak nebo srdeční choroby mohou přispět k rozvoji demence.
Alzheimerova choroba může způsobovat vícero problémů, které i poukazují na její nástup. Jedná se například o ztrátu paměti, problémy s hospodařením s penězi, obtíže s dokončováním úkolů, špatný úsudek, ztrácení věcí, změny nálady, osobnosti, chování. Nemocný může opakovaně pokládat stejné otázky, má problémy v orientaci v čase a prostoru, zapomíná užívat léky, ztrácí se, při rozhovoru hledá běžná slova.
Zpočátku bývají potíže mírné. Člověk si mnohdy své problémy uvědomuje a snaží se je skrývat. Postupně se však mohou objevovat problémy s vařením a nákupy, obtíže při používání telefonu nebo televize, poruchy spánku, nejistota při rozhodování i podezíravost vůči okolí. V pozdějších stadiích nemocný potřebuje stále větší pomoc druhých osob.
Mezi možnosti snížení rizika rozvoje choroby a udržení zdraví mozku v průběhu stárnutí patří několik přístupů, které se v průběhu sledování nemoci osvědčily. Mezi ně patří fyzická aktivita – hlavně chůze, plavání, jízda na kole, cvičení. Pohyb posiluje kardiovaskulární systém a prokrvuje mozek. Dále vyvážená strava, která udržuje mozkové buňky zdravé – vitamíny, antioxidanty, omega-3 mastné kyseliny. Doporučujeme potraviny jako jsou ryby, ořechy, zelenina a celozrnné výrobky. Pro udržení aktivního mozku je dobré číst, učit se něčemu novému, řešit hádanky, luštit křížovky. Důležitý je též kvalitní spánek, který mozek regeneruje a odstraňuje toxické látky, které se hromadí během dne. Po sociální stránce jsou důležité dobré vztahy a aktivní společenský život. Když to vše shrneme, snížení rizika Alzheimerovy choroby napomáhá zdravý životní styl kombinovaný s prevencí a včasným vyhledáním odborné pomoci.
Nejdůležitější je nečekat a pomoc vyhledat co nejdříve. První instancí je praktický lékař, který může doporučit další vyšetření - neurologické vyšetření, psychiatrické vyšetření, vyšetření v paměťové poradně, psychologické testy a zobrazovací vyšetření mozku. Včasné odhalení nemoci může lépe plánovat budoucnost a využít dostupnou pomoc.
V první řadě je třeba být trpělivý. Pro lidi s Alzheimerem je obtížné si pamatovat informace a orientovat se v každodenním životě. Nemocný člověk většinou nedělá chyby schválně. Potíže jsou důsledkem změn v mozku. Proto i komunikace musí být klidná, srozumitelná, nejlépe používat jednoduché věty. S blízkým udržujte během hovoru oční kontakt a dejte mu dostatek času na odpovědi. Informace nemusí být přesné, soustřeďte se více na emoce. Rozhodně nepomáhají hádky, výčitky, opravování každé nepřesnosti. A pokud si blízký nepamatuje to, co jste mu říkali, nepomáhá sdělení „To už jsem ti říkal pětkrát!“, ale třeba ,,Povím ti to znovu“.
Péče o člověka s demencí bývá náročná psychicky i fyzicky. Rodina často potřebuje pomoc dříve, než si sama připustí. Sama musí zvážit, jaký druh pomoci potřebuje. Pokud potřebuje pomoc v domácnosti s běžnými činnostmi, je zde pečovatelská služba, která dochází přímo do domácnosti. V situaci, kdy pečující blízcí potřebují chodit přes den do práce nebo si zařizovat osobní věci, lze blízkého umístit do ambulantního denního stacionáře, kde tráví část dne v bezpečném prostředí mezi lidmi a je aktivizován přiměřeně jeho stavu. Dalšími službami jsou pobytové odlehčovací služby na určitou dobu, kdy si pečující potřebuje odpočinout nebo vyřídit své záležitosti. Alternativou domovů pro seniory jsou domovy se zvláštním režimem. Jedná se o plně pobytovou službu určenou mimo jiné pro seniory se sníženou soběstačností z důvodu demence a potřebují pravidelnou pomoc jiné osoby.
Každá sociální služba ze zákona poskytuje bezplatné základní sociální poradenství, které vám může pomoci v orientaci v dávkách státní sociální podpory, příspěvku na péči, průkazu OZP, možnostech podpory, kontakty na úřady, lékaře a další instituce.
Mnoho rodin neví, že kromě starobního důchodu může senior získat další finanční nebo věcnou podporu. Nárok vždy závisí na zdravotním stavu, příjmech, majetkových poměrech a konkrétní životní situaci.
Příspěvek na péči: nejdůležitější dávka pro seniory, kteří potřebují pomoc jiné osoby. Existuje ve čtyřech stupních a vyřizuje jej kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR.
Průkaz osoby se zdravotním postižením (OZP): průkazy TP, ZTP a ZTP/Pjsouurčené pro osoby se zdravotním postižením, kteří mají dlouhodobě omezenou pohyblivost nebo orientaci. Umožňují čerpat různé výhody a jiné podpory, například v dopravě, pří parkování apod. Vyřizuje kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR.
Příspěvek na mobilitu: tato dávka je určená osobám se zdravotním postižením, které vlastní průkaz ZTP nebo ZTP/P a pravidelně se dopravují k lékaři, do zaměstnání, školy nebo za službami. Dávka tedy přispívá na náklady spojené s dopravou a opět ji vyřizuje kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR.
Příspěvek na zvláštní pomůcku od Úřadu práce: vyřizuje kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR a pomáhá financovat některé kompenzační pomůcky, například: schodišťové plošiny, zdvihací zařízení, úpravy automobilu, úpravy koupelny nebo WC, další pomůcky usnadňující soběstačnost.
Pomůcky ze zdravotního pojištění: hradí příslušná zdravotní pojišťovna a mezi pomůcky patří například invalidní vozíky, chodítka, polohovací lůžka, inkontinenční pomůcky, stomické pomůcky, sluchadla a další.
Pomoc s vyřízením dávek poskytují: sociální pracovníci obcí, sociální pracovníci nemocnic, sociální pracovníci sociálních služeb, Úřad práce ČR.
Superdávka: od října 2025 může mít senior, který má nízký důchod a vysoké náklady na bydlení, nárok na nově sloučenou dávku státní sociální pomoci zahrnující složku na bydlení a složku na živobytí. Dávku vyřizuje opět Úřad práce.
Humanitární nebo mimořádná okamžitá pomoc (MOP): lze žádat při živelných pohromách, MOP při krizové situaci (havárie, ztráta prostředků, nezbytný jednorázový výdaj), mimořádně nepříznivé sociální situaci. O dávku lze opět žádat na Úřadu práce ČR.
Obecní a krajské programy: tyto podpory jsou velmi rozdílné podle místa bydliště. Řada měst a krajů má vlastní příspěvky pro seniory: příspěvky na obědy, tísňovou péči, senior taxi, sociální služby, volnočasové programy, příspěvky z nadačních fondů měst. Žádat lze na městským nebo obecním úřadě, krajským úřadě nebo Senior Point.
Nadace a nadační fondy: některé mají programy pro seniory v tíživé situaci. Mezinejznámější organizace patří: Nadace Krása pomoci, Pomoc seniorům, Nadační fond Úsměv Seniorům, Nadace Senlife, Nadační fond NOSTRUM. Dále mohou senioři získat pomoc v charitních organizacích – např. Charita Česká republika, Diakonie ČCE, ADRA, Život 90. Vyplatí se i oslovit sociální odbor města nebo obce, kde senior žije.
Denní stacionář je ambulantní služba, ve které senior či osoba zdravotně postižená má zajištěnou celodenní péči, jídlo, společnost i program. Výhodou je, že uživatel zůstává bydlet ve svém prostředí, ale zároveň přes den není sám a rodina má čas na práci nebo odpočinek. Jednou ze sociálních služeb naší organizace Denní centrum pro seniory JIZERA je právě denní stacionář, kde se staráme o všechny uživatele a poskytujeme jim profesionální péči. Naším cílem je zachovat schopnosti, znalosti a dovednosti uživatelů, a to formou aktivizace vedoucí k posílení jejich soběstačnosti. Usilujeme i o zlepšení kvality jejich života tak, aby co nejdéle zůstal v přirozeném sociálním prostředí, než bude nutno hledat pobytovou službu.
Cvičit paměť! Luštit křížovky, skládat puzzle, sudoku, včlenit hry a hádanky, zapamatování si obrázků, logické úlohy, slovní hry, hlavolamy, počítání apod.
Rekreační cvičení – chůze, jóga, tai chi – zlepší koordinaci a rovnováhu, fyzickou kondici, procházky v přírodě.
Volnočasové aktivity – malování, ruční práce, hraní deskových her - kreativita a jemná motorika, společenské hry – karty, bingo, šachy, učení novým dovednostem, čtení.
Poslech hudby – vzpomínky, zlepšení nálady, emocionální propojení, hraní na hudební nástroje.
Reminiscenční terapie – vzpomínky, propojení s minulostí, zlepšení nálady.
Tanec a cvičení – podporuje zdraví mozku.
Nemocný potřebuje pravidelný denní režim, cítí se pak klidněji a jistěji. Nezapomínejte i dohlížet nad správném užíváním léků a dodržováním doporučení lékaře. Péče o nemocného je často fyzicky i emočně náročná, a tak myslete i na sebe, na svůj odpočinek a podporu. Pokud jste chronicky unavení, máte poruchy spánku, jste podráždění, izolovaní a s pocity bezmoci, požádejte o pomoc. To není Vaše selhání, ale důležitý krok k tomu, aby byla péče dlouhodobě zvládnutá.
Alzheimerova choroba mění život nejen člověku, který s ní žije, ale i celé jeho rodině. Přestože zatím neumíme nemoc vyléčit, můžeme mnoho udělat pro zachování kvality života, důstojnosti a pocitu bezpečí. Důležité je nebát se vyhledat odbornou pomoc, využívat dostupné sociální služby a pamatovat na to, že na péči nemusí být nikdo sám.
Kristýna Zimovjanová
ZDROJE: Wikepedie.com, seniorsafe.cz, alzheimer.cz, cdc.gov, pomocvnebezpeci.cz
